Články

Naši studenti ve španělské škole s projektem GamifIEd

Jaké to je ve Španělsku na mezinárodním setkání studentů a učitelů z šesti zemí? Je jejich škola lepší než ta naše? A jak se tam dařilo našim studentům, kteří díky programu Erasmus+ odletěli na setkání projektu GamifIEd? Na to najdete odpověď v následujících řádcích.


Ze Zlína vyrážíme v neděli v brzkých ranních hodinách, abychom stihli odlet z Vídně. Letecká společnost nás rozhodila skoro po celém letadle, ale dvě hodiny utečou jako voda.

Po přesunu vlakem, kdy nám každý cestující doporučuje jinou cestu, jsme konečně na nádraží v cílovém městě – katalánském Granollers. Kromě palubenky zapomenuté v letištní kavárně a bundy nechané na nádraží v Barceloně nemáme žádné ztráty. V Granollers už čeká usměvavá učitelka Mercé a s ní studenti ze Španělska a jejich už od pohledu milé rodiny.

V pondělí se ve škole „Institut Antoni Cumella“ schází celý mezinárodní tým a na chodbě je velmi živo. Z každé z pěti zemí vždy šest žáků a dva učitelé (kromě koordinátora Rubena samé ženy) a kromě toho 30členný místní španělský tým studentů. Dohromady tedy tvoříme velkou a různorodou skupinu. Následuje prohlídka školy; na české poměry je budova dost strohá a hlavně je tu všude zima! Studenti sedí ve třídě běžně v bundách. Vzpomínáme na naši „trenýrkovou pohodu“. A srovnáváme způsob výuky a chování studentů - ve třídách, do nichž nahlédneme, panuje opravdu rušno. Ale trochu místním závidíme školní aulu s jevištěm a obrovským hledištěm. Navečer tu probíhá slavnostní úvodní ceremonie s prezentacemi o kultuře každé země a s krátkými videi, která studenti předem natočili. Martin ze 3. B se za naši skupinu statečně ujímá představení videa ze Zlína.

Úterý nás překvapuje svou nízkou ranní teplotou – je tu o několik stupňů chladněji než v ČR, takže skoro utíkáme do školy. Na programu je praktické zkoušení digitálních výukových her, které všichni studenti předem v angličtině vytvořili pomocí různých aplikací. Trochu nás trápí technika, ale vše se víceméně zdaří. Pak studenti v mezinárodních skupinách (vždy Španělsko, Belgie, Portugalsko, ČR, Itálie a Maďarsko) tvoří „evropské“ digitální hry na téma kultura. Některé aplikace jsou snadné a zábavné, jiné dávají při tvorbě zabrat. Hry jsou oříškem i z obsahového hlediska, vždyť hledat v každé zemi třeba osobnost, kterou je známá po celé Evropě, není tak snadné, jak se zdá. Zklamáním pro naše studenty je např. to, že Karla Gotta znají z celé velké skupiny jen učitelky z Maďarska. Ale nevadí, vzájemně se obohacujeme. A našim studentům se při tvorbě her i při komunikaci daří … Zatímco studenti připravují hry, učitelé mají meeting, při kterém se probírá, jak plníme naplánované aktivity projektu. V podvečer je opět chladno, my však vyrážíme na plánovanou kulturní aktivitu typickou pro Katalánsko. V téměř každém městě tu mají tradici stavění „lidských věží“ a my máme na toto téma workshop s místními nadšenci. To, co nejdřív každého děsí, nakonec skoro všichni na vlastní kůži vyzkoušejí. Větší lidé tvoří základnu věže, na ně se pak obratně šplhají ti o něco menší (lehčí) a tak se pokračuje několik dalších pater. My dáme max. tři. I to je ale úspěch a pro všechny velký zážitek. Děti místních nadšenců šplhají po našich studentech mrštně jako opice a každý pohyb mají dokonale nacvičený. Hlavu jim pro jistotu chrání helmy. Nahoře přidávají gesto rukou a už se může dolů! Uf!

Středeční den je zasvěcen exkurzi do Barcelony. Navštívíme známá i méně proslavená místa a užíváme si sice chladného, ale slunečného počasí. Sluneční paprsky jsou velkou výhodou při hlavním bodu naší exkurze: prohlídce katedrály Sagrada Familia. Každý rok této úžasné stavbě něco přibude – v poslední době to jsou krásné barevné vitráže. A právě ty nejvíc vyniknou při momentálním slunečném počasí. Takže zážitek máme obrovský! Katedrála je neuvěřitelně stylově rozmanitá, originální a krásná. A díky výbornému průvodci víme, že za sedm let si návštěvu musíme zopakovat, to má totiž být katedrála konečně dokončena – na počest 100. výročí úmrtí skvělého architekta katedrály, Antónia Gaudího.

Ve čtvrtek máme opět plně pracovní program: upravují se a hodnotí hry a učitelé mají opět dva meetingy, z nichž jeden je věnován dalšímu mezinárodnímu setkání, které bude ve Zlíně. Vzhledem k tomu, jak skvěle akci zorganizovali Španělé, tušíme, že nás bude stát hodně sil, abychom se nenechali zahanbit.

Při páteční návštěvě historického univerzitního města Girona nám počasí moc nepřeje. Vytahujeme deštníky, balíme se do šátků a snažíme se při prohlídce vyhýbat loužím. I tak ale tenisky musíme dosušovat ještě další den… Studenti mají úkoly pro poznávání města rozdělené po skupinách, které vedou jejich hostitelé-studenti.

Některé hostitelské rodiny pak studenty berou na poslední výlety (k moři, na nákupy), jiní mají klidnější režim. A pak už nastává loučení. Někdo se neubrání slzám, mobily cvakají při focení na rozloučenou – ale vždyť se zase brzy uvidíme! Španělé setkání zorganizovali opravdu dobře, nyní je řada na nás. Tak v únoru na naší škole!