Nepřehlédněte
Dny otevřených dveří na naší škole
- pátek 21. 11. (od 11:00 do 17:00)
- sobota 22. 11. (od 9:00 do 12:00)
- úterý 3. 2. (od 14:00 do 17:00)
- Těšíme se na vás!
Články
Dnes - Mgr. Ludmila Bartlová
NepřemoŽENY: živé svědectví, které zasáhlo i nadchlo
V úterý 18. listopadu měla třída 1. D v rámci Měsíce bezpráví jedinečnou možnost setkat se s pamětnicí komunistického režimu, paní Marií Konvalinkovou.
Letošní ročník akce nese podtitul NepřemoŽENY, a proto se přednáška věnovala osudům žen, které byly vystaveny perzekuci během totality – i kvůli letošnímu výročí popravy Milady Horákové.
Do školy zavítala paní, která své dospívání prožila ve stínu nesvobody. Její otec byl vězněn, rodina se aktivně zapojovala do disentu a svou vírou i postoji si vysloužila pozornost tehdejší Státní bezpečnosti. Vyprávěla s jasností, klidem a zároveň neuvěřitelnou silou – a právě to žáky strhlo.
Pocity, které přednáška v žácích zanechala, nejlépe reflektuje jejich zpětná vazba, které proběhla poté v následující hodině dějepisu:
- „Beseda mi spoustu nového ukázala, protože jsem nedokázala uvěřit, že to bylo „v této době“. Paní byla strašně milá, všechno říkala srozumitelně, ptala se a vysvětlovala dobu, jak to měla těžké. Chtěla bych, aby to slyšelo i víc lidí, jak to v tu dobu bylo.“
- „Líbilo se mi to. Líbilo se mi, že paní mluvila otevřeně a že se s námi bavila jako s kamarády. Zajímavé to bylo. Rozhodně doporučuji dalším třídám.“
- „Moc se mi líbilo, jak paní Konvalinková o tom dokázala mluvit otevřeně, dobře odpovídala na otázky, i když jich moc nebylo. A byly to asi nejrychlejší dvě hodiny zatím. Bylo to zajímavý.“
- „Paní byla frajerka. Líbilo se mi, že se nebála říct všechno tak, jak to skutečně bylo. Bylo docela drsné slyšet, co zažívala v našem věku.“
Atmosféra ve třídě se během přednášky měnila, byla uvolněná, smáli jsme se, naopak chvílemi až zaraženě tichá – přesně taková, jakou si podobné svědectví zaslouží. Žáci ocenili nejen autentické vzpomínky, ale i otevřenost, s jakou pamětnice odpovídala na jejich otázky.
Přednáška tak splnila víc než jen vzdělávací cíl. Přinesla osobní příběh ženy, která i přes nátlak a nespravedlnost zůstala pevná. A právě takové příběhy dělají z dějepisu živý předmět: připomínají, že dějiny nejsou jen kapitoly v učebnici, ale skutečné lidské osudy.



