I když náš pobyt trval jen pár hodin, zážitků jsme si odnesli víc než dost. 

Hned na začátku jsme se vrhli do řešení krizových situací. Jak se správně zachovat v náročných situacích, kde převládá strach a vyčerpání? Zkoušeli jsme si například, jak se správně rozhodovat při bouřce, co dělat, když nemáme signál, nebo jak postupovat, když se nám ztratí člen týmu. Naštěstí se nám díky společné komunikací povedlo vše úspěšně vyřešit.

Další část programu patřila první pomoci, která pro mě osobně byla asi nejzajímavější. Nejenže jsem se dozvěděla spoustu nových informací, ale mohla jsem si vše vyzkoušet v praxi. Nejvíce mě zaujala problematika resuscitace. Myslím si, že resuscitace je obtížné zvládnout jak po fyzické, tak po psychické stránce.  Ne každý ji dokáže efektivně provést.

Pak přišla na řadu výzva! Vaření a stavění stanů. Měli jsme za úkol připravit společně základní, ale výživné jídlo, které by nám na expedici dodalo dostatek energie. Vaření se ne všem v týmu líbilo, ale i takové věci nás na expedici čekají a musíme se s nimi umět poprat.

Den jsme zakončili stavění stanu. Což nám dalo trochu zabrat, ale hodně jsme se u toho nasmáli a stan stál tak, jak měl.

Celý den byl o spolupráci. Všechny úkoly vyžadovaly týmovou práci a komunikaci. I když jsme se jako tým teprve poznávali, zvládli jsme to skvěle.

Jedním z nejzábavnějších momentů byla scénka samotných organizátorek akce. Nejenže nás pobavila, ale zároveň nám jasně ukázala, co si na expedici vzít a co naopak nechat raději doma.

Celý den hodnotím velmi pozitivně. Nejenže jsme se mnoho naučili, ale také si to užili, zasmáli jsem se a lépe se poznali jako tým. Pro nás, nováčky v DofE, to byla skvělá příprava před naší první opravdovou expedicí.