Články

Dvě města na Labi: Na kurzu německých reálií s Goethe Institutem

Při rozhodování, jaký jazykový kurz zvolit, jsem jednoznačně zvolila ten s podtitulkem „Landeskunde“. Do češtiny bych přeložila tento výraz jako reálie země, které se zaměřují například na zeměpisné podmínky, historii, pamětihodnosti, zvyky a obyčeje.


Nahlédnout do reálií Německa mi umožnil kurz „Fortbildungen in Deutschland L 2.1 Hamburg und Dresden zwei Elbmetropolen 2016“, na nějž jsem vyjela díky účasti naší školy v programu Erasmus+.

Dvoutýdenní pobyt jsem začala v Hamburku, druhém největším městě Německa. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt“, tj. „Brána do světa“.

Přijela jsem v neděli odpoledne 12. 6. 2016 a okamžitě vyrazila do ulic ve čtvrti Sankt Pauli. Všude spousta fanoušků v německých barvách mířících ke stadionu FC Sankt Pauli, kde byla na velkém plátně projekce zápasu ME ve fotbale proti Ukrajině. Fotbal je v Německu sport číslo jedna a atmosféru během zápasu jsem si nechtěla nechat ujít. Němci vyhráli a dlouho po zápase ještě bylo slyšet v ulicích slavící davy.

V pondělí ráno jsme se učitelé, většinou ze zemí východní Evropy, ale i z Indie, Iránu, Mexika, Brazílie, Ekvádoru, Quatemaly a USA, sešli v části města zvané Hafencity. Nejprve jsme si vyjasnili, co vlastně výraz „Landeskunde“ znamená a potom vyrazili v malých skupinkách do jednotlivých čtvrtí města Hamburk, např. Blankenese, St. Pauli, Altona.  Na druhý den jsme si připravili prezentace s fotografiemi a autentickými videonahrávkami s rozhovory s místními obyvateli. Bylo to zábavné a zároveň poučné. 

Dvoutýdenní program byl skutečně bohatý: semináře na téma: „Co je Landeskunde,“, „Digitální média ve vyučování“, „Formy prezentace“, diskusní fóra, návštěva muzeí, kulturních akcí a prohlídky měst s průvodci. Díky autorskému čtení jsem měla možnost objevit díla v Hamburku žijící spisovatelky Violy Roggenkamp, která se ve svých knihách zabývá feminismem a německo-židovskou otázkou. V Drážďanech, kde probíhal druhý týden mého kurzu, jsem poznala spisovatele, autora rozhlasových her Petera Wawerzinka. Jeho autobiografická kniha „Rabenliebe“ („Krkavčí láska“) vyšla v roce 2012 i češtině.

O víkendu jsme si udělali výlet do nedalekého Lübecku, jehož středověké centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Symbolem města je nádherná Holštýnská brána.  Moderní Lübeck proslavil především marcipán. V místech, kde vznikla marcipánová manufaktura Niederegger, je dnes cukrárna a marcipánové muzeum. Každý z nás zde nejen ochutnal, ale i nakoupil tuto pochoutku, která je údajně v Lübecku nejlepší na světě.

Lekcí z reálií byla demonstrace v centru Drážďan. Když jsem v ulici Prager Strasse „shoppovala“, najednou se přibližoval hlučný dav lidí.  Po dva roky pondělí co pondělí organizuje německá občanská iniciativa Pegida demonstrace proti islamizaci Německa. Měla jsem trochu strach, ale tentokrát vše proběhlo na štěstí v klidu.

Dvacet let svého působení oslavoval 21. června 2016 Goethe Institut v Drážďanech. Program oslav byl skvělý a my mohli být díky pozvání u toho. Tři operní pěvkyně z Jihoafrické republiky a USA, tanečnice z Indie, zpěvačka z Kazachstánu, vypravěč příběhů z Kamerunu a pianistka z Hongkongu – to vše byli červnoví účastníci kurzů a seminářů v Goethe Institutu, kteří vystoupili v rámci večera.  

Zážitků bylo během dvou týdnů spousta. Důležitým přínosem kurzu byla možnost aktivně používat německý jazyk, a to nejen s rodilými mluvčími, ale i mezi účastníky kurzu.

Během dvoutýdenního semináře jsem aktualizovala a prohloubila své vlastivědné znalosti Německa, získala jsem povědomí o aktuálních materiálech používaných při výuce. Na seminářích jsem se seznámila s metodami a postupy, pomocí kterých si žáci mohou utvořit svůj obrázek o Německu.