Nejvíce mě zaujala důvěra, kterou finské školy vkládají do žáků i učitelů. Studenti jsou vedeni k samostatnosti, přebírají odpovědnost za své vzdělávání a aktivně se podílejí na životě školy. Učitelé mají vysokou míru profesní autonomie a jsou vnímáni jako odborníci, kterým společnost důvěřuje. 

Důležitou součástí výuky je spolupráce. Žáci často pracují v týmech, společně řeší problémy a učí se jeden od druhého. Zaujalo mě také zapojení studentů do organizace školního života. Starší žáci pomáhají připravovat programy pro mladší spolužáky, organizují pohybové aktivity o přestávkách a podílejí se na činnosti studentských parlamentů.

Finské školy kladou velký důraz na wellbeing, pohyb a učení propojené s reálným životem. Běžné je využívání venkovního prostředí, environmentálních projektů i pravidelných pohybových přestávek během vyučování. Pozornost je věnována také duševnímu zdraví žáků a vytváření bezpečného školního prostředí. Wellbeing pro Finy znamená i dobré jídlo, které je pro studenty zdarma.

Zajímavým tématem bylo i omezení používání mobilních telefonů ve školách, které Finové přijali zákonem v loňském roce. Telefony mohou být využívány pouze tehdy, pokud skutečně podporují výuku, a na mnoha školách jsou během dne ukládány do speciálních boxů nebo skříněk.

Vedle odborného programu jsme poznali také finskou kulturu. Dozvěděli jsme se například o pojmu „sisu“, kterým Finové vyjadřují vytrvalost, odolnost a schopnost nevzdat se ani v náročných situacích.

Kurz mi přinesl mnoho inspirativních podnětů a ukázal, jak lze podporovat samostatnost, spolupráci a radost z učení tak, aby škola byla nejen místem vzdělávání, ale také fungující komunitou.